FESTIVAL JANA HOLUBA: 2nd SERVICE

0

V sobotu 21. května úspěšně proběhl druhý ročník Festivalu Jana Holuba, tedy přehlídky žákovských dechových orchestrů.

Na úvod se představily oba domácí ansámbly ze Základní umělecké školy Karla Malicha s názvem BaŠaPa. Celé odpoledne zahájil přípravný dechový orchestr pod taktovkou Ondřeje Lisého, který po krátkém tanečním intermezzu z dílny Hany Flekrové vystřídala jeho pokročilejší verse řízená Františkem Machačem starším. Jemu bych chtěl touto cestou poděkovat za věnovanou píseň, kterou jsem si bohužel ještě nestihl osobně poslechnout, jsa zaneprázdněn svými dalšími povinnostmi. Velmi mě to mrzí. Současně chci ale věřit, že i představitelé ostatních kulturních organizací holické scény budou alespoň zčásti navštěvovat akce pořádané na území města ať už proto, aby načerpali pro ně toliko potřebnou inspiraci či z toho důvodu, že jsou jejich spolupořadateli či partnery.

Výběr hostujících souborů tentokráte považuji za tuze podařený. Dechový orchestr Základní umělecké školy z Veselí nad Moravou řízený Jiřím Šticou potvrdil mou thesi, že „Moraváky“ lze směle považovat za muzikanty z jiné planety. Mladí hudebníci z této kapely mne zaujali výtečnými sólovými výkony, ať už se jednalo o trubku, baskřídlovku, lesní roh, zobcovou flétnu či především na závěr tubu. Bravo! Za třešinku na pomyslném dortu lze pak považovat bonusovou náročnou instrumentální polku Bítýška, s jejímž zdárným zvládnutím osobně bojuji při zkouškách.

Mnoha cenami ověnčený Dechový orchestr Základní umělecké školy Přelouč vedený Michalem Chmelařem naplnil moje positivní očekávání, když umně skloubil v jeden kvalitně ztvárněný blok klasickou a soudobou symfonickou dechovou hudbu i populární muziku doplněnou o představení svých mažoretek. Produkce tohoto tělesa jednoznačně představovala pravé vyvrcholení celého pořadu.

O to více mne překvapuje, že v obecenstvu nebyli v hojnějším počtu k vidění žáci místní ZUŠ, aby si vyslechli své zkušenější a zdatnější kolegy z Veselí nad Moravou a Přelouče. Škoda. Mohlo to být pro jejich další uměleckou činnost motivující a obohacující. Tak třeba příště.

Festival Jana Holuba ukazuje, že by se mohl stát další významnou holickou hudební akcí. Aby došlo k naplnění těchto předpokladů, je třeba v prvé řadě vylepšit její ozvučení. Všem zainteresovaným nelze upřít snahu o co nejlepší výsledek a vysoké nasazení, které odvedli. Rovněž je třeba vnímat pokrok, který nastal od posledního veřejného použití této aparatury při dubnovém pálení čarodějnic. Pořád to ale jaksi nebylo to „pravé ořechové“. Technika má svoje limity, které se projevují především na těchto open-air koncertech větších těles. Je tedy na zvážení odpovědných osob, jestli do aparatury investovat další peněžní prostředky, nebo pro tento typ pořadu zvolit externího profesionálního zvukaře. Jako hudebník, posluchač i občasný organizátor bych se přimlouval spíše k druhé variantě. Také bych zvážil možnost instalace alespoň jednoho party stanu, kde by zejména starší posluchači, kteří v publiku převažovali, nalezli úkryt před slunečními paprsky.

V případě, že by pak pořadatelé měli ambice tento projekt pozvednout na vyšší než lokální úroveň, měli by pečlivě zvažovat termín jeho konání. Zatímco vloni došlo ke kolizi s věhlasným Kmochovým Kolínem, tentokráte se o stejném víkendu konalo renovované Čermákovo Vysoké Mýto. Právě tyto souběhy by mohly výhledově ohrozit atraktivitu hostujících souborů.

Věřme tedy, že potenciál přehlídky pojmenované po místním guru základního uměleckého vzdělávání nebude do budoucna promarněn nebo zmařen, ale naopak dále rozvíjen. Osobnost Jana Holuba si to jistě zaslouží.

autor: Karel Král

Nový komentář

avatar
 
 
wpDiscuz