KULTURNÍ PORÁŽKA OD HORNÍCH ŘEDIC

1

V uplynulých týdnech proběhly v několika okolních obcích oslavy 680. výročí jejich první písemné zmínky. Jednou z nich byly i Horní Ředice. Právě jejich oslavy hodlám v následujícím textu porovnávat s nedávno skončenými Dny Holicka, přesněji řečeno s jejich kulturní částí.

Proč? Obě akce spojuje délka trvání tři dny i totožný zvukař. Na obou jsem se podílel jako spolumoderátor, byť pokaždé v jiném formátu. Uvědomuji si, že jednotlivá níže vymezená kritéria i jejich hodnocení mohou být viděna pouze jedním z možných úhlů pohledů, a tedy značně subjektivně. Zároveň připouštím, že jsem v některých ohledech až příliš náročný. Budu jen rád, pokud se někdo připojí a nabídne svůj pohled na věc, klidně i diametrálně odlišný. Tak pojďme na věc.

1. Tematické ukotvení
1:0 pro Horní Ředice. Zde se všemi třemi dny prolínala tematika doby Jana Lucemburského, který v roce 1336 tuto vesnici společně s dalšími zastavil, odkud organizátoři oslím můstkem důvtipně přešli k 700. výročí narození jeho syna, Karla IV.

V Holicích se v pátek a v neděli konaly tradiční hudební festivaly. Jelikož jsem se podílel na jejich vzniku i dramaturgiích, nechť je zhodnotí někdo jiný. V sobotu, kdy proběhla hlavní část oslav, však byli návštěvníci svědky nesourodého mixu bez jakéhokoliv pojítka. Pokud by nebylo na pódiu umístěno logo, člověk by si snad ani nevšiml, že se nějaké výročí slaví. Je to škoda, dosavadní průběh oslav složený z jednotlivých dílčích akcí, považuji za zdařilý. Přirozeně bych přitom očekával, že právě sobotní část Dnů Holicka (analogicky jako v roce 2002) bude pomyslnou třešničkou na dortu a vrcholem připomínek tohoto výročí. A tak nezbývá než jen nostalgicky vzpomínat na roky 2002 a 2006, kdy 666. resp. 670. jubileum první písemné zmínky tematické ukotvení alespoň zčásti neslo.

2. Pestrost programu
Horní Ředice zvyšují na 2:0. Na venkovské poměry podle mého soudu připravily neobyčejně pestrý pořad. Kromě hudby a tance nechyběla třeba módní přehlídka, šermířské zápasy včetně efektivního výstupu se zapálenými loučemi, divadelní scénka s motivem Karla IV., poučné skeče malých hasičů, folklórní vystoupení či bubenická show. Organizátoři se nezalekli ani komponovaného pásma v kostele složeného z vážné hudby a recitace. V doprovodném programu nechyběl kupř. středověký stan, stánky s ředickými produkty nebo vlastnoruční ražba mincí, které představují pěkný suvenýr. Mimochodem u nás nebyly ke zmiňovanému jubileu žádné upomínkové předměty zhotoveny…

V Holicích byla k vidění pouze hudba a tanec, nic víc. Program se odehrával podle stále stejné, již řadu let praktikované šablony. Nemám nic proti místním spolkům, klubům a organizacím, ačkoliv o mně zlí jazykové tvrdí opak. Jejich práce si velmi vážím. Slavnosti takovéhoto formátu by ale podle mých představ měly být něčím více než jen výtahem z akademií či závěrečných vystoupení. Kdybych byl rodič, jehož dítě hraje na hudební nástroj a tancuje, budu 3/4 programu už předem znát. Ano, místní účinkující se snažili, osobně mě zaujal především streetdance a aerobick, leč když jako nezaujatý divák koukáte každý rok v podstatě na to samé, už vás to nebaví. Spolky a místní organizace by podle mého soudu mohly dostávat více prostoru v letech, kdy se žádná významnější jubilea nepřipomínají a tematické ukotvení je tak složitější. Věřím, že při otevřené komunikaci to jejich představitelé pochopí. A tak jediné příjemné překvapení z mého pohledu přinesla show „Pískomil se vrací“.

Také v doprovodném programu byla většina atrakcí totožných. Zvířata, trenažér střední automobilní školy, houpačky pro malé děti (autodrom nelze považovat za žádný velký adrenalin), výstavy (i když na nová témata) to vše už známe z dřívějška. Sociální hiporehabilitace a workshop Centra logopedie, byť obojí velmi užitečné a poučné, nemohly být svým charakterem těmi taháky, které samy o sobě rozbijí celkový pocit stereotypu. Jediné skutečné zpestření tak představovaly projížďky historickými hasičskými vozidly. Žádné stánky s regionálními potravinami nebo ukázkami tradičních řemesel, jak by se dalo vzhledem k výročí čekat.

3. Zázemí pro diváky
Holice snižují na 1:2. V našem městě byl totiž po celou dobu postaven velký stan, který chránil návštěvníky před deštěm či ostrými slunečními paprsky. U našich sousedů nic podobného neměli. Počasí jim sice vcelku naštěstí přálo, ale kdyby tomu tak nebylo, jejich práce by rázem přišla vniveč..

4. Dodržení časového harmonogramu
Holice vyrovnávají na 2:2. S dodržením programu, jak byl sestaven, totiž neměly vážnější potíže, zatímco v Ředicích se pořadatelé dostali do vcelku významného časového skluzu. Podle mého soudu to zapříčinily jejich malé zkušenosti s pořádání obdobných akcí.

5. Zapojení partnerských obcí
Horní Ředice se znovu ujímají vedení v poměru 3:2. Jejich partnerskou slovenskou obec Bošáca nejprve slovně představil její starosta, poté vystoupili její občané nejprve s folklórním pásmem, posléze s orientálními tanci. Diváci mohli dále navštívit její stánek a zde ochutnat místní pálenku či koláče. Obojí velice chutné!

Do Holic sice přijeli delegace z Medzeva a Strzelcu Opolskich, leč nikdo z těchto měst se v kulturním programu nepresentoval. To je podivné zejména u polských přátel, protože letos proběhlo 10. výročí vzájemné družby. Ve foyer se sice k této příležitosti uskutečnila vcelku vydařená výstava fotografií, ale celkově jsem čekal od Poláků více. Zároveň chápu, že toto pořadatel nemůže ovlivnit, pokud prostě ze zahraničí nikoho nevyšlou, nic s tím nenadělá.

O co se však podle mého soudu už přičinit může, je větší zapojení obcí z našeho mikroregionu. Akce již řadu let nese název Dny Holicka i na plakátu se letos objevily snímky partnerských obcí, ovšem programová náplň tomu neodpovídá, poněvadž jejich zastoupení bylo skromné. Domnívám se, že tyto vísky či městečka spíše čekají na to, že budou osloveny, než aby se někde vnucovaly. I tady existují rozmanité spolky a nadšenci s interesantními nápady.

Ano, kvalita jejich produkce může být různá, ale myslím si, že je lepší vyzkoušet něco jiného, než pořád koukat na to samé a přešlapovat na místě.

6. Zahajovací ceremoniál
Horní Ředice jdou do trháku na 4:2. Fanfáry a salvy z děla versus strohé proslovy. Tady není co řešit.

7. Kvantita
Holice snižují na 4:3. Ano, naše město toho nabídlo v absolutním měřítku více. Vzhledem k jeho velikosti se nelze čemu divit. Kromě kulturního programu se zde ještě odehrály sportovní turnaje v kopané, plážové odbíjené a nohejbale. Ředický doprovodný program byl sice tematický nápaditější, ale pokud jde o množství výrazně skromnější.

8. Moderátor
Tereza Vostřelová, moje kolegyně z Horních Ředic, ač nemá s uváděním tolik zkušeností, mě příjemně překvapila pohotovostí, vtipem, mnohdy i podařenými hereckými etudami.

Sobotní uvaděč v Holicích byl slabý, vytknout by se mu dalo mnoho věcí. Beru ale v potaz, že se jednalo o náhradníka za Libora Stolína, který v minulosti moderaci zvládal solidně, ale který byl náhle indisponován. To je pro pořadatele vždycky nepříjemné a považuji za nefér je za to penalizovat.

S přihlédnutím k dané skutečnosti proto neuděluji bod nikomu. Stav zůstává 4:3 ve prospěch Horních Ředic.

9. Hlavní hvězda
Velmi těžká otázka a asi nejsubjektivnější kritérium ze všech. Co člověk, to jiný vkus. Zaměřím se proto spíše na trendy.

Lidé si známé tváře žádají, ale první, leckdy ani druhou ligu nejsou vesnice i malá města schopny zaplatit. Existuje jen několik málo výjimek. Na těchto typech slavností tak můžeme často vidět revivaly, které, pokud nejsou originálně pojaté, osobně pokládám za důkaz nedostatku fantazie a invence. Další možnost pak představují interpreti druhého či třetího sledu, kteří mají už svůj zenit za sebou, ovšem stojí nemalé peníze, za které by se dalo pořídit několik dalších produkcí či atrakcí.

A pak je tu třetí alternativa – vsadit na mladé interprety, u nichž existuje slušná pravděpodobnost, že se mohou do budoucna stát předními osobnostmi regionální či dokonce celostátní scény. Tudy se vydaly Horní Ředice a za tuto odvahu je oceňuji bodem a posílám je do vedení 5:3.

Kvituji s povděkem, že se Aleš Brichta vyvaroval svých kontroverzních výroků, kterými v uplynulých týdnech proslul, leč od vystoupení jeho projektu jsem očekával více.

V Holicích se v posledních letech vystřídalo známých osobností či kapel (včetně revivalů) dost. Proč tedy nezkusit udělat Dny Holicka jinak? Jsem totiž skálopevně přesvědčen, že originální nápad ruku v ruce s kvalitním marketingem dělá akci mnohem více než hvězda.

10. Propagace
Holice konečně po dlouhé době objevily sociální sítě (ačkoliv stále marně čekám, kdy si zde prohlédnu alespoň pár fotek z celého víkendu). Jako posun správným směrem vnímám úbytek textu na plakátu i poutači na hlavní křižovatce, byť z obsahového hlediska jsem zde postrádal vypíchnutí tří čtyř nejzajímavějších čísel a odkaz na internetové stránky, kde je harmonogram rozepsán podrobně. A hlavně, zvětšete prosím písmo!

Horní Ředice své oslavy šířily také prostřednictvím těchto informačních kanálů. Jejich plakát mě zaujal zejména grafikou a historickým fontem svého záhlaví.

Celkově vzato považuji v tomto kritériu síly za vyrovnané, proto uděluji bod oběma, což posouvá ukazatel skóre na 6:4.

Konečné resumé
Moje subjektivní skóre tedy zní 6:4 pro Horní Ředice a podtrhává skutečnost, že Dny Holicka alespoň v mých očích již řadu let stagnují. Bylo by však chybou veškerou vinu svalovat pouze na přímé pořadatele. Svůj nemalý díl odpovědnosti nesou také komunální politici, kteří program schválili a kteří brání změnám, které by tento stereotyp ozvláštnily. Alternativní návrhy přitom existují, předkládal jsem je ať už jako zastupitel či coby předseda kulturní komise. Pochopím, pokud je někdo vyslechnut a demokraticky přehlasován. Těžce ale snáším skutečnost, že není vůle vést o těchto záležitostech ani debatu a vyslechnout si argumenty protistrany.

Dosud jsem se záměrně nevyjadřoval k rozpočtům holických i hornoředických slavností, jelikož nemám přesné informace o jejich výších, třebaže osobně odhaduji, že se mohlo jednat o přibližně podobné částky. Argument, že Dny Holicka byly chudší než v minulosti, protože na ně letos nezbylo tolik peněz, poněvadž se v rámci oslav 680 let první písemné zmínky konaly další (jak uvádím výše úspěšné) pořady, neberu. Ano, více financí otevírá nové možnosti, ale jejich úbytek se dá nahradit originální myšlenkou či důvtipem. A to jsou právě věci, které holickým městským slavnostem spolu s koncepcí, ambicí a větším zápalem pro věc dlouhodobě schází.

Škoda že jsme nevyužili roků 2015 a 2016, kdy kulatá výročí holického povstání a první písemné zmínky nabízela ideální příležitosti nabídnout občanům v rámci městských slavností něco jiného. V dalších letech to již bude složitější, ale nikoliv nereálné. Inspirace je přitom všude kolem nás – u soukromých subjektů, spolků či okolních měst a obcí. Stačí jen chtít…

autor: Karel Král

Nový komentář

avatar
 
 
J. Kozel
Návštěvník
J. Kozel
wpDiscuz