SOUČASNOST A HISTORIE RESTAURACE CORONA

0

Rád bych vás pozval do restaurace CORONA v Holicích, jen pár minut cesty z Hradce Králové či Pardubic. Naše restaurace nabízí autentickou mexickou kuchyni, fúzní kuchyni (ve které se prolínají různé kulinářské styly), ale na své si tu přijdou i vyznavači klasických českých jídel.

Proč mexická kuchyně?
Vždy jsme obdivovali mexická jídla plná koření, citrusů a bylin. Chytře jednoduchá, neobyčejně chutná a voňavá jídla z čerstvých ingrediencí, která vás zasytí, ale po kterých vám je lehko. Jídla, jež vás neunaví, ale dodají spoustu energie. Mexická jídla jsme postupně přidávali do našeho jídelníčku a v loňském roce uspořádali Mexický týden s kompletním menu. Ohlas, který tato akce vyvolala, nás znovu nastartoval. Proto jsme se rozhodli dát naší mexické vášni větší prostor a vytvořit nabídku, která dokáže milovníky mexických jídel uspokojit (či dokonce nadchnout), i prostředí, ve kterém by se cítili dobře.

Na mexické vlně
V poslední době se (v celé Evropě, s výjimkou Británie) mexická jídla stala hitem. Můžete si je koupit i v supermarketech a objednat ve fastfoodech, restauraci s označením „mexická“ najdete je v každém větším městě. Dal jsem si práci a mnoho z nich osobně navštívil. Od začátku mi bylo zřejmé, kudy naše cesta nepovede. Styl restaurací v podobě bizarních kamenných stodol plných sušených kukuřičných klasů, kol z imaginárních venkovských povozů, rozteklých svícnů a otravné hudby mě oslovil stejně jako zde podávané jídlo, které se svým mexickým vzorem má společný často jen název – mastné, bez vůně a snad aby byla přebita absence chutí, nepřiměřeně pálivé.

Naše nabídka
Autentické receptury, čerstvé suroviny, s láskou připravená jídla, jednoduché a přehledné menu, vlídná obsluha, klidné a příjemné prostředí v kultivovaném stylu – to jsou hodnoty, na kterých stavíme. Nejsme (alespoň prozatím) výhradně mexickou restaurací, ale dokážeme vám nabídnout jedinečný zážitek z chuti, která dobyla svět. Věřím, že u nás budete vždy spokojeni a že se k nám budete rádi vracet.

Něco z historie
První zmínka o domu, v němž dnes naleznete restaurant CORONA, sahá až do roku 1791. Jeho prvním majitelem byl Jakub Kment a od roku 1796 v něm vedl řeznictví. V roce 1840 dům zakoupil Josef Žabokrtský, poté hrabě Alexandr Palavacini a později manželé Pernerovi a manželé Šoulaví. 20. července roku 1894 jej zakoupili Václav a Kateřina Vohralíkovi aby v něm vybudovali hostinec „PLZEŇSKÁ PIVNICE“ a v roce 1910, v nově zbudovaném patře, také hotel „U ČESKÉ KORUNY“.

Od roku 1920 zde vedl živnost jejich syn Václav Vohralík se svou ženou Marií Doškářovou-Vohralíkovou. Podnik se v krátké době stal nejen oblíbeným místem pro místní i přespolní milovníky dobře vyleželého plzeňského, ale i zázemím pro různé spolky. Za všechny jmenujme spolek „Chlapáci“ či „Hlahol. Klid tohoto místa a jeho až téměř bukolická atmosféra – za domem totiž stávala velká zahrada s voňavým švestkovým sadem, zastřešeným pódiem, na kterém při letní hudebních slavnostech koncertovala Holubova kapela, a kuželníkem, ve kterém se pořádaly turnaje mezi holickými hospodami – z něj vytvořila vyhledávané místo pro radostné chvíle i odpočinek a přirozené centrum společenského a kulturního života ve městě.

rok 1920

V roce 1959 byl dům i s restaurací znárodněn a sloužil jako podnik RaJ, od roku 1965 jako školní jídelna. O dva roky později byla městem zabrána velká část zahrady pro stavbu věžáku. Roku 1991 byl dům vrácen zpět rodině Vohralíkových a ještě téhož roku byla vybudována zahrádka s občerstvením „Pod kaštanem“. Od roku 1992 se stal majitelem domu Ing. Petr Pekáč, prapravnuk zakladatelů podniku Václava Vohralíka a jeho ženy Kateřiny, a restaurace s penzionem byla znovu pojmenována podle původního reliéfu v jeho fasádě – „Zlatá koruna“. Ujal se však i tehdy módní název „Snack bar“, díky tvaru vstupní chodby poeticky pozměněný na „Šnek“.

Mnoho dokumentů z dávných dob se bohužel nedochovalo – vlastně jen pár zažloutlých fotografií. Ve vzpomínkách holických obyvatel na jejich dětství však ještě tu a tam zůstal zachován obraz pana Vohralíka v dlouhé zástěře za výčepem a jeho laskavou paní roznášející pěnivý mok. A možná, že i ve zdech tohoto domu něco z této idylické atmosféry přece jen zůstalo. Klid, pohostinnost a přívětivou atmosféru tu totiž můžete pocítit dodnes.

autor: Ing. Petr Pekáč, majitel

Nový komentář

avatar
 
 
wpDiscuz