ZA POZNÁNÍM ROZVOJE GRUZIE

0

Gruzie. Země na pomezí Evropy a Asie. Země sevřená velehorskými masivy Velkého a Malého Kavkazu a pobřežím Černého moře. Země tvořící hranici mezi dvěma kulturami a civilizacemi – křesťanskou a islámskou. Země, která má velký potenciál do budoucna a má hodně co nabídnout jak ekonomicky, tak z pohledu turismu a kultury. Ale také země, která se potýká s různými problémy – (geo)politickými, sociálními nebo environmentálními. Právě proto zde Česká republika realizuje projekty zahraniční rozvojové spolupráce. Některé z nich viděli olomoučtí studenti v rámci terénní exkurze na vlastní oči.

V minulém roce jsem v Holických novinách psal o poznávání rozvoje balkánské Bosny a Hercegoviny, kterou navštívila skupina studentů a pedagogů katedry Mezinárodních rozvojových studií z Univerzity Palackého v Olomouci. Další rok je za námi a na konci června nadešel čas na další poznávací exkurzi, tentokrát do zakavkazské Gruzie. Stejně jako v minulém roce byla tato exkurze vyústěním jednoho z projektů České rozvojové agentury. Tato agentura je vládním orgánem České republiky, který se zabývá problematikou zahraniční rozvojové spolupráce s vybranými méně rozvinutými zeměmi. Tento rok se exkurze zúčastnilo patnáct studentů a tři pedagožky a já byl jedním z účastníků.

Podpora přidružení Gruzie do Evropské unie

Jedním z problémů, kterému Gruzie čelí, je sousedství s Ruskem. Nejenže byla Gruzie v minulém století součástí Sovětského Svazu, což výrazně ovlivnilo její vývoj, Rusko ovlivňuje tuto republiku i v dnešní době. Má přímý podíl na teritoriální desintegritě země. V devadesátých letech minulého století se jednalo o vojenský konflikt v autonomním regionu Abcházie a v roce 2008 proběhla válka v Jižní Osetii. V obou konfliktech hrálo významnou roli právě Rusko, které do Gruzie vojensky intervenovalo a podpořilo tyto separatistické regiony. Současná situace je v těchto regionech taková, že jsou de facto ruskými protektoráty, které Rusko uznává jako samostatné republiky. Drtivá většina států OSN je ale neuznává a Gruzie nad nimi nemá žádnou kontrolu. Zkušenosti se svým severním sousedem se velmi projevují na zahraničně-politické orientaci země. Okolo sedmdesáti procent obyvatel země podporuje přidružení Gruzie do Evropské unie a NATO. Tento názor je na mnoha místech v celé zemi znatelný. Na všech důležitých místech vlají společně s gruzínskými vlajkami vlajky Evropské unie.

Projekty na podporu sociálně slabých skupin obyvatelstva

Na programu naší terénní exkurze byla podobně jako v minulých letech návštěva řady mezinárodních organizací, místních institucí, lokálních projektů a diskuzí s aktivisty pracujícími na sociálním rozvoji Gruzie. V hlavním městě Tbilisi jsme navštívili místní pobočku UNDP (Rozvojového programu OSN), delegaci Evropské unie v Gruzii, diskutovali jsme o výzvách pro země Východního partnerství s pracovníky Kavkazského institutu pro mír, demokracii a rozvoj a o korupci a svobodě médií se zástupcem Transparency International. Mezi další body programu exkurze patřila přednáška od ředitelky regionálního rádia nebo pracovníka v oblasti podpory sociálně slabých skupin obyvatelstva a sociálního podnikání.

Mimo hlavní město jsme se podívali do dalších tří gruzínských regionů. V regionu Tušetie jsme navštívili řemeslné dílny (realizované Charitou ČR a podporované Českou rozvojovou agenturou), kde jsme poznali proces výroby a zpracování ovčí vlny. Dalším regionem bylo Imereti a jeho hlavní město Kutaisi. Zde proběhla diskuze s pracovnicemi organizace Fund of Women Entrepreneurs (Organizace na podporu žen-podnikatelek), jež se zabývá uváděním vnitřně přesídlených a dlouhodobě nezaměstnaných žen do pracovního procesu. Účastníky exkurze také zaujaly zemědělské projekty malých lokálních družstev, které jsou podporovány českou rozvojovou organizací Člověk v tísni. V oblasti Terjola jsme měli možnost lokální výrobky nejen vidět, ale i ochutnat.

Motivace k dalšímu studiu rozvoje a práci v oboru

Se spolužáky z Katedry rozvojových a environmentálních studií (KRES) jsme také navštívili zapadlou obec Kvemo Chala, kde působí nevládní organizace Kona, kterou založila naše bývalá absolventka Jana Kowalská. Viděli jsme ukázku komunitního rozvoje a efektivní práce s venkovskými mladistvými. Také jsme se na den podívali do přímořského letoviska Batumi v autonomním regionu Adžárie, které patří mezi hlavní turistické destinace a lákadla Gruzie. Tam se ekonomický rozvoj přímo odrážel na moderní architektuře města.

Tato exkurze mi umožnila objevit další zemi, která je z pohledu českého občana netypickou destinací, a ve které dělá Česká republika hodně záslužné práce. Podobně jako v minulém roce se mi naskytla možnost nejen poznat kulturu, památky, přírodu a život v méně rozvinuté zemi, ale také možnost dozvědět se více o místních problémech, výzvách a plánech přímo od organizací, institucí a lidí operujících v rozvoji Gruzie. Tato zkušenost mi nabídla praktické ukázky toho, co studuji v praxi a namotivovala mě k dalšímu studiu a následné práci v oboru. Protože to má opravdový smysl. To vše bylo možné díky spolupráci mé katedry KRES s Českou rozvojovou agenturou.


Návštěva výrobny zmrzliny, foto: Bc. Zuzana Daubnerová


Postranní ulice ve Tbilisi, Foto: Bc. Štěpán Kašpar


Moderní tvář Gruzie – Batumi, Foto: Bc. Hana Vítová

autor:
Bc. Štěpán Kašpar
student Mezinárodních rozvojových studií na Univerzitě Palackého v Olomouci
absolvent Gymnázia Dr. Emila Holuba

Nový komentář

avatar
 
 
wpDiscuz