VELKÁ ČESKÁ STOPA V ROZVOJI MOLDAVSKA MNOHÉ PŘEKVAPÍ I POTĚŠÍ

0

Východoevropské Moldavsko bylo v minulém století součástí Sovětského svazu. Republika, která v těsném sousedství Evropské unie a blízkosti Ruska balancuje mezi těmito dvěma geopolitickými póly, je jednou z prioritních zemí české rozvojové spolupráce. Byli jsme se přesvědčit na vlastní oči, jak taková moldavsko-česká spolupráce vypadá v praxi.

Moldavsko má potenciál pro svůj vlastní rozvoj – jak z pohledu své polohy, tak fyzickogeografické charakteristiky území. Je ale také krajina, která se potýká s mnoha politickými, ekonomickými, sociálními a přírodními problémy a riziky. Proto je také jednou ze zemí, kde Česko realizuje projekty na zlepšení životní situace obyvatelstva prostřednictvím České rozvojové agentury (ČRA) a dalších nevládních orgánů. A konečně po balkánské Bosně a zakavkazské Gruzii jde o republiku, kterou jsem měl možnost navštívit v rámci studia Mezinárodních rozvojových studií na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Vypořádat se se sovětskou minulostí

Po nové zkušenosti ze situace v Moldavsku a se vzpomínkou na exkurzi do Gruzie v minulém roce, si troufnu tvrdit, že Moldavsko a Gruzie jsou v určitých ohledech v podobné situaci. V situaci, která je dána minulostí v Sovětském svazu a blízkostí Ruska. V situaci, která se týká územní integrity těchto dvou zemí. Gruzie se potýká s problémy ohledně separatistických území Abcházie a Jižní Osetie. Na území Moldavska se zase nachází území, které samo sebe prohlašuje za nezávislou republiku, přímo navazuje na sovětskou minulost a je finančně podporováno právě Ruskem.
Podněsterská moldavská republika, nebo-li Podněstří, je úzký pruh území mezi řekou Dněstr a hranicemi Moldavska s Ukrajinou. I přes svou velmi malou rozlohu má Podněstří svou vlastní měnu a jiný úřední jazyk, kterým je samozřejmě ruština. I když si tento pseudostát žije svým vlastním životem, který je daný jeho de facto politickou samostatností, z ekonomického pohledu je samozřejmě součástí Moldavska.

Diskuze o rozvoji občanské společnosti

Předmětem naší terénní exkurze bylo – podobně, jako v minulých letech – poznávání rozvojové problematiky daného státu prostřednictvím návštěv mnoha mezinárodních i místních organizací a institucí. Nechyběly ani diskuze s aktivisty, pracujícími v rozvoji občanské společnosti. V moldavském hlavním městě Kišiněvě jsme navštívili pobočku UNDP (Rozvojového programu Organizace spojených národů) a taktéž Delegaci Evropské unie v Moldavsku. Zde se diskutovala problematika země z pohledu těchto dvou mezinárodních organizací a jejich projekty. Navštívili jsme i Velvyslanectví České republiky a debatovali také s rozvojovým diplomatem slovenského velvyslanectví.
Byl jsem překvapen, jak velká je česká stopa v rozvoji Moldavska. Různé projekty zde totiž podporují i další české instituce, jako jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ústřední kontrolní a zkušební úřad zemědělský, Charita Česká republika s finanční podporou ČRA. Všechny tyto vyjmenované instituce provádějí v Moldavsku různé aktivity za účelem rozvoje země. I naše terénní exkurze se konala s podporou ČRA, zač jsem velmi vděčný.

Češi likvidují ekologické znečištění v Moldavsku

Prostor je v rámci projektů rozvojové spolupráce dán i soukromým ziskovým firmám. Česká firma Dekonta, která se zaměřuje na likvidaci ekologického znečištění, provádí na severu Moldavska, ve městech Mărculeşti a Lunga, dekontaminaci půdy. V období sovětského svazu totiž došlo k vylévání leteckého petroleje na místním letišti jen z toho důvodu, že letci měli povinné limity na spotřebu paliva. Často ale vylévali kerosín do země bez zamyšlení, co může toto jednání způsobit. Za mnoho let se tak do půdy dostalo na tisíc tun leteckého paliva. Zamoření půd bylo tak velké, že lidé v okolí letiště měli místo vody ve svých studních právě petrolej.
Mí spolužáci a spolužačky z Olomouce (všech patnáct účastníků a účastnic exkurze) mělo hodně otázek na české i moldavské pracovníky lokálních iniciativ i národních institucí. Česku i Univerzitě Palackého jsme v terénu dělali jako po minulé roky dobré jméno. Mimo velmi obsáhlého programu návštěv, přednášek a diskuzí se v rámci této terénní exkurze našel čas na poznávání historických památek a zajímavých přírodních nebo spirituálních míst Moldavska.

Navštívit největší vinné sklepy na světě

Měli jsme možnost navštívit vinné sklepy v Milesti Mici, které jsou pro svou rozsáhlost zapsány do Guinessovy knihy rekordů jako nejdelší na světě. Ty se nacházejí nedaleko od Kišiněva v bývalém dole na vápenec, jehož štoly mají 200 km. Čtvrtina z celkové délky se v současné době používá jako sklad pro uzrávání moldavského vína a celý komplex umožňuje uskladnit přes milion a půl lahví. Jeho prostory jsme měli možnost navštívit – komplex jsme projeli lokálním dopravním prostředkem, tzv. maršrutkou.
Dalšími zajímavými místy byly historické komplexy Orheiul Vechi a klášter Saharna. Přesto, že Moldavsko nemá přístup k moři, vysoké hory ani celosvětově známé památky, jeho turismus má potenciál přilákat turisty na tyto spirituální místa, pohostinnost s dobrým jídlem a pitím.
Jsem velmi rád, že se mi naskytla možnost navštívit další zemi, která není (prozatím) z pohledu turisty až tak atraktivní destinací. Poznat její kulturu, ochutnat místní kuchyni, uvidět obyčejný život obyvatel a navštívit zajímavá místa i mimo hlavního města. Naskytla se mi už třetí možnost propojit poznatky ze studia na Katedře mezinárodních a environmentálních studií s praxí v terénu. Třetí možnost uvidět, jak je to, co studuji, zajímavým a perspektivním oborem i v realitě. Více a více v tom vidím smysl, důležitost, nezbytnost. Nezbytnost spolupracovat.

autor:
Bc. Štěpán Kašpar
student Mezinárodních rozvojových studií na Univerzitě Palackého v Olomouci
absolvent Gymnázia Dr. Emila Holuba v Holicích


Návštěva Velvyslanectví České republiky v Moldavsku


Komplex Orheiul Vechi


Vinné sklepy Milesti Mici


Místní tržnice v Kišiněvě


Dekontaminační zařízení

Nový komentář

avatar
 
 
wpDiscuz